S projektem vlečky bylo započato v měsících září a říjnu 1955. V Tochovicích proběhlo místní šetření dne 28.11.1955, kdy byl celý projekt vysvětlen projektantem.

   Výstavba vlečky Vodního díla "Orlík" pokročila v tomto roce takto: byla položena kolej 5.,7.,9.,11. Kolej 5 jest však dosud používána k montování kolejiva na pokládku trati, zbývá proto ještě na této koleji položiti asi 300 m kolejiva. Položení celé 5. koleje může býti uskutečněno až po dokončení pokládky po celé vlečce.

   Železniční vlečka Tochovice - Orlík sice zmizela, ale nezůstala zapomenuta.

Spolek Rakovnicko - Protivínské dráhy každoročně pořádá 17km dlouhý pochod po trase bývalé vlečky.

 

   Zatímco u těch nejmenších bylo hlavním hříchem odmlouvání, neposlouchání, nechuť k česání či cucání palce, u těch větších kraloval jeden z hříchů - neustálé hraní Minecraft 🎮.

   Není divu, že i na Pána Pekel toho už bylo moc 😄. Myslíme, že o "krabičkách" se mu bude na pekelném loži ještě dlouho zdát 😄.

   Již nyní můžeme prozradit, že opět bude možnost přinést i vlastní balíčky pro své malé hříšníky (tento nápad dostalo hned několik rodičů, kteří vlastní čertovskou odměnu pro děti předali Luciferovi před audiencí). 

   Protože fronta před Pekelným vagónem byla opravdu dlouhá a někteří čekali až dvě hodiny, připravíme pro příště pro děti několik stanovišť, na kterých budou probíhat různé aktivity s Pekelníky a rozhodli jsme se zde postavit i malé kino s čertovskými pohádkami, aby jim čekání na audienci u Lucifera rychleji a příjemněji utíkalo.

   Opět otevřeme historický vagón za Trutnovským Brejlovcem, který bude i tentokrát vytopený a ve kterém bude možno příjemně posedět.

   Těší nás vaše zpětná odezva a budeme rádi za každý nový nápad, který Pekelný vagón 2026 opět posune o nějaký ten stupeň výš.

   Také děkujeme za fotografie, které nám posíláte. Na závěr přidáváme pár dalších, které jsme od vás dostali zveřejnění naší reportáže a již teď se těšíme na příští setkání U Kolejí 👹

   Je něco málo před 17.hodinou a čerti se začínají rojit U Kolejí. Je jich opravdu dost. Zapalují pekelné ohně, chystají pytle, řetězy a vidle a už se těší na děti.

   Některým ta počáteční odvaha vydržela jen do setkání s prvními čerty..... 😉

   Co si budeme povídat - všechny děti uspěly a zasloužily si odměnu z Luciferovy truhly 😉

    Na Pekelnou váhu se tak dostali i mnozí tatínkové a maminky 😉. A jak se vykoupit z hříchu? No samozřejmě básničkou nebo písničkou 😄

   Poděkování patří také všem zúčastněným čertům, čerticím i čertíkům, všem, kteří pomáhali akci připravit. Děkujeme Obci Tochovice, která nám i letos vypomohla, zapůjčila nám některé potřeby a od které děti našly v truhle spoustu adventních kalendářů. Díky patří mnoha dalším lidem - někteří nám poskytli zdarma dříví na pekelný oheň, jiní zapůjčili rekvizity, další připravili pohoštění a spousta lidí darovala hračky a sladkosti pro děti. I díky vám jsme mohli připravit dětem skvělý den ❤️.

   I tak mějte prosím na paměti, že celá akce je víceméně venku, takže doporučujeme vhodné oblečení a také dobrou obuv (bláto je teď prostě i v Pekle, co se dá dělat 😉). 

   Čerti se už nemohou dočkat a věříme, že si děti svůj pobyt v Pekle U Kolejí užijí bez velkého strachu ❤️. 

   Focení je povoleno, dokonce doporučeno 😉 - včetně focení s našimi Pekelníky 👹.

   I my se průběh akce opět pokusíme "zvěčnit" 📷 do našeho příštího článku 😉

   3.12.2025 se v 17hod otevřou pekelné brány železniční expozice U Kolejí. Děti čeká Ďábelská cesta k Pekelnému vagónu, ve kterém je přijme k audienci sám Lucifer. O slovo se přihlásí také Pekelná váha, která prozradí každého hříšníka 😈.

   Jak už je známo - Čerti vidí všechno, ale .... u nás se s nimi dá domluvit 😉. Na každého malého odvážlivce čeká odměna z Luciferovy truhly 🎁. Určitě bude zasloužená - cesta k pokladu bude totiž plná čertů a čertic, strašidelné výzdoby a ďábelských zvuků. 

   Žádný strach - naši pekelníci mají děti rádi a jsou vesměs hodní 😉

   

   UPOZORNĚNÍ!!! Vzhledem k tomu, že se akce koná venku, bude možné ji uskutečnit jen za příznivého počasí (žádný déšť, kalamita  a jiné podmínky, kdy by ani čerta ven nevyhnal 👹😄). Sledujte proto naše stránky, kde případné zrušení Pekelného vagónu oznámíme!

   Těšíme se na vás ve středu 3.12.2025 od 17 do 19.30hod v železniční expozici U Kolejí v Tochovicích na adrese Tochovice 87 (pár kroků od železniční zastávky Tochovice).

   Čtení zde mělo veliký úspěch a můžete se k němu kdykoli vrátit kliknutím na záložku "Pamětní kniha stanice Tochovice" na našich stránkách.

   Nyní se nám ozvala paní za Státního oblastního archivu v Plzni, že objevila její pokračování, které nám rovnou zasílá.    

   Děkujeme, jsou krásné ❤️

   Pátek - 31.10.2025 - HALLOWEEN. 

   Duchové, kostlivci a další příšery se již nastěhovaly do železniční expozice U Kolejí a nemohly se dočkat večera, až zahájí svůj rej 👻

   Jakmile se setmělo, vyrazili na stezku odvahy, která byla - jako již v předchozím roce - zakončena návštěvou U Kolejí.

   Účast byla rekordní. Halloweenu U Kolejí se zúčastnilo 114 dětí. Pokud bychom měli spočítat i dospělé, odhadujeme, že se na naše duchy přišlo podívat zhruba 150 a více malých i velkých odvážlivců.

   Na závěr bychom rádi poděkovali všem, kdo se zúčastnili. Velké poděkování patří také těm, kdo akci připravovali, vystupovali a pomáhali - ať už se zveřejněním akce, zapůjčením rekvizit, apod.

   Také děkujeme Spolku Slůňata při MŠ Tochovice, který každoroční lampionový průvod přichystal a vedl a zajistil pro děti balíčky sladkostí i pamětní listy.

   Na závěr si pro vás připravil poděkování a pozvánku na Pekelný vagón samotný Hrabě od Kolejí 🚂.

   Co dodat - těšíme se na vás na další z našich akcí 👹☠️😈 

  Každoročně tuto akci připravujeme pro děti z MŠ Tochovice. Letos – v pátek 31.10.2025 - jí trochu protáhneme a zhruba od 18hod do 20hod si mohou halloweenskou stezku v expozici projít i ostatní odvážlivci.  

👻👻👻

Abyste věděli, co vás zhruba čeká - mrkněte na fotky z předchozích Halloweenů 🎃

   Tyto a další otázky jsme rozebírali v pořadu Středočeská setkání s moderátorkou Šárkou Formánkovou. Dnes proběhlo v Českém rozhlasu premiérové vysílání a pro ty, kteří ho nestihli, přináším odkaz (stačí kliknout na níže uvedené modré tlačítko).   

   V loňském roce to byla "velká jízda" a úspěch, který jsem ani nečekal. Jedna z nejlepších akcí U Kolejí, kterou jsem zmínil i v rozhovoru pro pořad Středočeská setkání, který bude Český rozhlas vysílat již tuto sobotu - 11.10.2025 v 11hod.  

   Takže -zvu vás na Pekelný vagón 3.12.2025 od 17hod v železniční expozici U Kolejí.

   Čerti a čertice budou i letos hodní, nikoho neodnesou (možná 😉) a budou se snažit, aby si naopak děti odnesly jen ty nejlepší zážitky a samozřejmě zase nějaký ten malý dárek 🎁.

   Abyste věděli, na co se těšit - tak takhle vypadal loňský Pekelný vagón.  

   

 Samozřejmě čas nejde zastavit, blíží se zima a Číňan potřebuje renovaci.

 Jak je vidět, za ta léta převlékl kabát již několikrát.

 Něco mi říká, že se do zimy rozhodně nudit nebudu 😉

   Co to takzvaný "Číňan" je a jak fungoval? Přesuňme se tedy zhruba do poloviny 19. století.

                                                                   (převzato z Klubového zpravodaje Společnosti moravských parkových drah)   

   Kdysi hojně využívanou návěst dnes můžete vidět jen zřídka - např.v některých železničních muzeích - ale je jich jen pár (bezpečně víme o třech), které dosud fungují. A Číňan U Kolejí je jednou z nich.

   

  Já jsem si téměř ze dne na den vyrazil na týden do Egypta. Nádhera! Něco takového všem doporučuji 👍

  Jak se říká – život je krátký a je třeba si užít každou chvilku 😉

   Pojďme se na jeho šatník podívat 😉

   Projetí vláčku plného her a zábavy kolem mé expozice U Kolejí jsem si nemohl nechat ujít 😊.

   Cyklohráček uloven a přidán do naší filmotéky 😉👍🚂

   Čím dál víc je však jasné, že v tomhle případě  půjde spíš o jasnou rekonstrukci. Záchranu toho, co se zachránit dá. Zbytek musíme nahradit. S citem. Tak, aby co nejvíc zůstal zachován původní vzhled vagónu. 

   Přidávám další fotky do našeho alba. Tak - takhle se maká na proměně. Zatím nic moc, ale časem.... Držte palce 👍😉

 Když se na to s odstupem času dívám, je neuvěřitelné, co se za tu krátkou dobu změnilo. Vagón získal novou barvu, přibyla parní lokomotiva Hortenzie, další návěstidla, posezení, exponáty… no je toho spousta.

 „Hytláka“, o kterém byla v pořadu zmínka, se mi sice získat nepodařilo, ale nakonec mi život přihrál do cesty starý vůz „dobytčák“. Rád bych z něj vytvořil zážitkové ubytování. Je to výzva jako hrom a - s pomocí bráchy a pár kamarádů - se jí snažím zdolat.

 Za ty poslední tři roky jsem opět ušel pořádný kus cesty. Nechvátám. Občas se zastavím, „kecnu si na zadek“ a prostě se jen kochám tím, co tady mám.

 Sny se pomalu, ale jistě, plní a já jsem rád za vše, co se povede.

  Jo, představoval jsem si, že renovace bude celkem jednoduchá – maximálně se vymění pár palubek, střechu bude taky potřeba „trochu“ opravit a pak už se jen začne tvořit krásné místo k ubytování.

  To bych ale nebyl já, aby mi život nepřipravil nějakou tu komplikaci. V tomhle případě je to jeden průšvih za druhým.

  Až teď, když vagón pomalu rozebíráme, zjišťuji tu hrůzu. Všechno shnilé.  

  Přiznávám, že jsem chvíli bojoval s chutí to prostě zapálit. Možná by to bylo rychlejší a lehčí. Nejsem ale zvyklý se vzdávat. Výzvy jsou od toho, aby se přijímaly.

 Pojďte se podívat.

  Něco se však přeci jen od poslední renovace mého prvního vagónu změnilo. Nejsem na to sám. Na pomoc mi přišel samotný Lucifer, kterého znáte z našeho Pekelného vagónu. Zkrátka si staví nové Peklo a věřím, že s takovou pomocí to prostě vyjít musí – to by v tom byl čert!

   Před více než 10-ti lety jsem pomalu začal budovat železniční expozici. Tedy - v té době jsem ještě netušil, že to jednou expozice bude. Prostě jsem začal sbírat a renovovat staré železniční věci. Sbírka se rozrůstala, přibyla návěstidla, Brejlovec, vagón.... Lidé se zastavovali, prohlíželi si, co mi na zahradě zase přibylo a zajímali se. Pro někoho to byl starý šrot a krámy a pro jiné kus staré, krásné, železniční historie.

   Před pár lety mi bylo řečeno, ať založím facebookovou skupinu. Že by to mohlo lidi zajímat.

   No... zkusil jsem to. Tak přesně před 5-ti lety - 25.6.2020 - vznikla facebooková skupina U Kolejí.

   Dlouhou dobu v ní bylo jen pár lidiček, ale expozice rostla, stávala se čím dál známější. I skupina se rozrůstala a v současné době má více než tisícovku členů.

   Připíjím vám na zdraví a na splněné sny. Děkuji za přízeň, které se železniční expozice U Kolejí těší🥂  

   

   

   Máme to tu rádi. Výborné jídlo, obsluha, ale hlavně historie, retro - a tuny skvělých nápadů. Přiznávám, spoustu "vychytávek", které mám ve svém vagónu U Kolejí, jsem odkoukal právě tady. 

  Pokaždé zde najdu něco "nového", čeho jsem si předtím nevšiml. Stále je co objevovat a také obdivovat.

   Pohled na železnici mě zkrátka neomrzí, i když ji mám každý den u baráku. 

  Je to LUXUSNÍ!!!  Ostatně - pojďte se mrknout 😉

   Ale nenechte se mýlit. Jakmile se otevře hospůdka, je tady živo. Nedivím se. Tohle místo stojí za to.

   Pojďte se mrknout, jak to vypadá uvnitř. 

   Určitou představu už mám. V první řadě ovšem musím vyměnit střechu vagónu. To je teď nejdůležitější úkol, který bych rád ještě letos splnil.

   Jo, zatím to vypadá hrozně, ale - nevzdávám to 😉

   Jo, tohle "oživování" starých věcí mě prostě baví. 

  Musel jsem nejen pátrat, ale také počítat. Vagón zkrátka není automobil, a i když se pořizovací cena dá jakžtakž zvládnout a k ceně ojetého auťáku by se mnohdy přirovnat dala, jsou zde daleko nákladnější komplikace. Práce jeřábu na naložení, práce dalšího jeřábu na vyložení, cena přepravy…. Po vlastní ose ho nedovezete, i kdyby měl podvozek. A toho zařizování kolem, včetně povolení k přepravě nadměrného nákladu…. 

  Další nabídkou byl jeden z těchto hytláků. No uznávám, krása to je. Prostě parádní kousky - sice za rozumnou pořizovací cenu, ale cena za dopravu by byla příliš vysoká.

   Prozatím mě čeká obrovská práce na starém vagónu, který jsem dovezl. Starostí s jeho přepravou bylo také dost a nebýt mého kamaráda Venci, který se postaral o dopravu a pomohl mi se zařizováním a přípravou na usazení, tak asi i v tomto případě zůstalo jen u toho „snění“. Díky němu mám tento historický kousek v expozici a - pokud se to podaří - věřím, že z něj jednou bude parádní romantické ubytování v retro stylu. Nějaká ta „jasná představa“ už se rýsuje a hlavně – baví mě to.

   Tak mi držte palce 👍

   Jako například Protokol c.k. ředitelství státních drah ze 14. dubna 1917 týkající se "přeměny dosavadních tažných závor bez zvonku v Tochovicích na km 60.025 tratě protivínsko - zdické na vzdáleněji obsluhované tažné závory se zvonkem".

   Jak takové "úřední řízení" v té době vypadalo?  

   Citujeme z protokolu:

   "Během týdne od 15. až do 21. října zjištěna průměrná frekvence počtem 84 chodců a 3 povozy.

   "Příčinou navržené přeměny dosavadních tažných závor bez zvonku km 60.025 tratě protivínsko-zdické na vzdáleněji obsluhované tažní závory se zvonkem jest přeložení stanoviště výhybkáře od strážního domku č.50 k návěstní budce v km 60.187 následkem rozšíření stanice Tochovice roku 1914...."   

   Tentokrát jsem s kamarádem Vencou přivezl ruské seřaďovací návěstidlo (ranžírku) vzor Se1.

   Používalo se pro řízení posunu ve stanicích.

   Úkolů a práce je přede mnou opravdu hodně. Tak mi držte palce 👍

   Tento krasavec byl vyroben v roce 1978 v ČKD Praha, jeho původní číslo bylo T478.4008.

   Nejprve byl umístěn v LD Plzeň a poté vystřídal České Budějovice, Tábor , Veselí nad Moravou, Valašské Meziříčí .... až skončil v Praze-Vršovicích.

   Jeho původní barvou byla červená, s oranžovým výstražným pruhem na čelech.

   Až se mi opět podaří "ulovit" dalšího železničního krasavce, který bude projíždět kolem mé železniční expozice U Kolejí, určitě se Vám pochlubím 🚂🙋‍♂️

   Tato kráska byla vyrobena v roce 1969 v ČKD Praha pod číslem T478.036. Později byla přečíslována na 752 036-4 a v říjnu 1995 vznikla z této lokomotivy v ŽOS spol. s r.o. Česká Třebová lokomotiva s číslem 749 250-7. 

   Po rekonstrukci byla do provozu nasazena v provozní jednotce Šumperk. Náplní její vozby byly také spěšné vlaky a rychlíky  na vozebním rameni např. do Jeseníku.

   Její původní barva byla zeleno-krémová. Současnou, červeno-šedou, získala až v roce 2019.

   Inu - sluší ✂

   Jsme rádi, že Vás stránky stále baví a že se na ně vracíte.      

  

               Děkujeme za Vaši přízeň a - zůstaňte s námi i nadále 🚂❤

  Již jsme zde pořádali Čarodějnice, Dětský den, Halloweenskou stezku a také Pekelný vagón.

  Letos bude v expozici spousta práce s renovací, údržbou, atd., ale určitě Vás nechceme o nějaký ten „zážitkový den“ připravit. Je těžké si vybrat a tak budeme rádi, když nám s rozhodováním trochu pomůžete.

  Připravili jsme proto pro Vás opět malou anketu. Která z akcí U Kolejí Vám připadá nejzajímavější a neměla by letos chybět?

 Aby Vám šlo rozhodování lépe, přidáváme pár fotografií, jak akce U Kolejí vypadaly.

   Některé z těch, které jste nám poslali, jsme již zveřejnili v naší reportáži o Velikonočním vlaku. 

   Dnes zveřejňujeme další, které k nám dorazily. Se souhlasem autora se  o ně s Vámi chceme podělit, abyste si vychutnali atmosféru krásného dne U Kolejí.

   Chceme tímto poděkovat všem fotografům, kteří nám zasílají své snímky. Naše díky patří též lidem, kteří nám při akcích pomáhají a samozřejmě i Vám, kteří expozici U Kolejí fandíte a zůstáváte i nadále s námi ❤   

   Tentokrát účastníky akce do expozice U Kolejí dovezl historický motorový vůz řady 820 zvaný též Singrovka nebo Kachna.

 Návštěvníkům se předvedla naše návěstidla a také Číňan se ozval svým mohutným hlasem.

  Ani vagón, přivezený v loňském roce, nepřišel zkrátka, a ačkoli jeho renovace ještě potrvá dlouhou dobu, mohli si účastníci prohlédnout jeho současnou historickou podobu jak zvenčí, tak zevnitř.

   Pracovní sobota - a výsledek myslím stojí za to 👍

   Na výsledek si budete muset ještě nějakou dobu počkat. Musím říci, že jsem sám zvědavý, jak to dopadne..... 

   Že to je velká výzva, můžete posoudit sami.

   Držte mi palce 👍🙋‍♂️

   Tochovice jsou rodištěm mojí maminky, žila tu moje babička a tak jsem zde trávil krásné chvíle již od narození.

   Když mi bylo osm let, koupili moji rodiče strážní domek. Vechtr č.51 - U Kolejí. Malý, více než stoletý domek s dvorkem a zahradou, přímo u přejezdu s mechanickými závorami s trojlístkem. Byl jsem tu - prostě doma.

   Vechtr jsme využívali jako chalupu a nejen my. Několikrát po sobě se v něm ubytovaly děti z příbramské mateřské školy, kde tehdy moje maminka pracovala. Strážní domek jim posloužil jako školka v přírodě. Prostě - jedinečný zážitek. Suchý záchod, venkovní sprcha, klid a čistý vzduch. Kolem projížděly vlaky a děti podnikaly procházky do okolí.

    Cirkusové představení jsme tenkrát propásli, ale mohli jsme si prohlédnout alespoň zvěřinec a také – poníky. My, malí caparti, jsme samozřejmě začali žadonit: „Tati, kup nám koně! Prosííím! My se o něj budeme starat!“ Co na tom, že jsme bydleli v příbramském paneláku a nikdo z nás o koních nic nevěděl – prostě jsme ho chtěli.      Taťka se jen rozhlédl a pronesl: „A kterýho byste chtěli?“ „Třeba toho hnědýho… Prosííííím!“

    Neuvěříte! Tatínek si nechal zavolat přímo ředitele cirkusu - pana Berouska a naprosto vážně pronesl: „Kolik by stál ten hnědý poník? Já ho koupím.“ Ředitel si musel myslet, že jsme blázni a tak jen pronesl: „Tenhle? Tak pět tisíc.“ (tenkrát to bylo opravdu dost peněz).

   „Dobře", pronesl s klidem taťka, "já ho beru. Zabalte mi ho. Já se pro něj za hodinu vrátím.“ Podal majiteli zálohu 1000,-Kč a odvedl nás domů.

    „Mami, taťka nám koupil koně!“, volali jsme, sotva jsme otevřeli dveře. Chudák mamka. Chvíli si myslela, že je to vtip. Nebyl.

   Poníka jsme tedy měli. Ustájili jsme ho – kde jinde, než v našem vechtru v Tochovicích. Od té doby jsme tam byli denně.

    Koník to byl sice krásný, ale  kopal, kousal a nikdo se k němu nemohl přiblížit. Zkrátka takový malý nezkrotný čert 😈.

   Ještěže byli tenkrát Tochovice plné „koňáků“ ze státního statku. Pomohli mi Bleska zkrotit, drželi nade mnou ochrannou ruku a všemu mě naučili.

   A věřte nebo ne, brzy jsem se zúčastnil svého prvního dostihu a to na tradičním Zemědělském dnu v Tochovicích. 

   Koně před startem nesměly moc žrát, jenže to neznáte Bleska. Ten byl jako auťák. Dostatečně nenatankujete? Nedojedete.

   Pár metrů před cílem mě prostě shodil na zem a v klidu, jakoby se nechumelilo, začal spásat trávu.

   Všichni z toho měli ohromnou legraci 😂 Koňáci nám pak přinesli dárek – otep sena, aby se Blesk pořádně nažral.

   Po pár letech jsem vyrostl a poník byl pro mě již malý. 

   Tehdy jsem navštívil stáje v JZD Starosedlský Hrádek. Tam měli krásného hucula. Moc se mi líbil a samozřejmě jsem ho "strašlivě chtěl".

   A víte co? Přesně – taťka mi ho koupil. S vozíčkem, postrojem, sedlem. Maminka to i tentokrát ustála – byla už na naše výstřelky zvyklá.

   Hucul se jmenoval Ďábel.

   Blesk a Ďábel. Oba hřebci. Svá jména si opravdu zasloužili. Hned první den to vypadalo, že chlívek u vechtru spadne. Hrozný masakr.

   Na dalších dostizích jsem o Zemědělském dnu opět vyjel - tentokrát na Ďáblovi.

   Celkem jsem se zúčastnil 4 dostihů za Státní statek Tochovice a musím říci – rád a s úsměvem na to vzpomínám.

    Častokrát se mi lidé smáli, že bydlím ve vechtru. Tenkrát mě napadlo, kolik lidí asi ve strážních domcích žije nebo kolik lidí se o ně zajímá a tak jsem na Facebooku vytvořil skupinu Vechtrovny – strážní domky u trati. Dva roky měla jen 3 členy. Dnes je ve skupině přes 7tis. lidí 👍. Vechtry zkrátka mají své kouzlo.

   Začal jsem zde budovat železniční expozici. S návěstidly, Číňanem, kabinou Trutnovského brejlovce, parní lokomotivou Hortenzií, dvěma vagóny a se spoustou železničních exponátů.

   K bývalému strážnímu domku to prostě patří a já také.

   Sem – k vechtru č.51 – U Kolejí v Tochovicích.

   Jestli narazíte na nějaké informace či fotografie i Vy, ozvěte se nám. Budeme rádi.