Trocha povídání o exponátech U Kolejí

Hortenzie a počátek železnice

Hortenzie a počátek železnice

Podívejte se na cestu "parní" lokomotivy Hortenzie ke Kolejím. A kdy a jak vlastně vznikla železnice?

  V roce 2022 přibyla do expozice U Kolejí nová chlouba. „Parní“ lokomotiva pro děti Hortenzie.

  Stejně jako naše Borůvka (Trutnovský Brejlovec) je i Hortenzie jedinečná. Žádná sériová výroba. Byla vyrobena pouze jedna jediná a to díky vášni a šikovným rukám jednoho kutila.

  Její získání i cesta do Tochovic byly složité. Ale podařilo se.

  Expozice U Kolejí tak má svou vlastní parní lokomotivu, která dětem i dospělým trošku přibližuje éru, kdy po železnicích uháněly první vlaky, tenkrát poháněné párou.

  Do té doby lidé znali pouze koněspřežky. Šlo o vozy tažené po lehkém železničním svršku koňským potahem.

  První veřejnou železnicí na evropském kontinentě byla v roce 1825 koněspřežná dráha České Budějovice – Linec.

  Éra koněspřežek trvala však jen krátce. 

  Ve stejném roce, přesněji 27.9.1825, nastala pro svět významná událost, která se dodnes slaví jako Den železnice. Přesuneme se tedy do severoanglického města Stockton.

   Parní lokomotiva „Active“, také známá pod jménem „Locomotion No.1“ je připravena ke své první jízdě. Na ní stojí její vynálezce, sám otec parostrojní železnice, George Stephenson.

  K lokomotivě se postupně připojuje řada vagónů. Je to velká řada. 12 nákladních vagónů s uhlím a pytli mouky, speciální osobní vagón osazený představiteli společnosti S&DR (Stockton a Darlington Railway) a 21 nových vagónů na uhlí, v nichž byli namačkáni cestující. Další dobrodruzi se naskládali na náklad na prvním tuctu.

  Kolem tratě postávají a korzují davy zvědavců. Mnozí z nich přišli za senzací, očekávajíce výbuch nadměrně zatíženého stroje. Fatální destrukce kotlů parních strojů se v té době občas stávaly, a ani lokomotiva s takovým osudem by nebyla první.

 Celý vlak se dal do pohybu a dav zašuměl překvapením. Před lokomotivou kluše jezdec na koni a když lokomotivu Stephenson „rozpálil“, musel i cválat. Jezdec mává praporkem a křičí: „Už jedou, už jedou!“ 

  Lokomotiva zvládla cestu s enormní zátěží do Darlingtonu i zpět. Celková tažená hmotnost se odhaduje na 90 tun. Na nejrychlejších úsecích dosáhl vlak rychlosti kolem 20 km/h a říká se, že komín byl rozžhavený do ruda.

  Touto významnou jízdou konečně Stephenson přesvědčil ve vlaky nevěřící obyčejné lidi i konzervativní úředníky a podnikatele, že železniční doprava má velkou budoucnost.

 A tak, díky vynálezu parní lokomotivy, vznikla veřejná železniční doprava. 

  S úsměvem a dobrým pocitem obhlížím svou expozici. Místo, které toho o historii železnice umí tolik vyprávět. Nejen mně, ale i ostatním. Můj splněný sen, o který se rád dělím.   

Na zahradě mi trůní symboly dvou ér železničního pokroku. Hortenzie je připomínkou parou poháněných lokomotiv. Samozřejmě jí nechybí ani vlastní parní kotel.

  Borůvka je ukázkou doby, která nastala o celých sto let později – lokomotiv poháněným dieselovým motorem.

   Kolem expozice uhánějí po trati Zdice – Protivín představitelky současného pokroku.

  Vývoj jde neustále kupředu, ale já jsem rád, že zde mám alespoň kousek krásné železniční historie. 

Vyhledávání