Kdo by neznal klasická jednoramenná návěstidla (často jim lidé říkají semafory), které jsme běžně vídali podél trati ještě dříve, než byla postupně nahrazována světelnými. Jedno z nich můžete vidět i v expozici U Kolejí. Pochází z Čisovic a již jsme si o něm povídali. 

  Na našich stránkách jsem Vám představil i trochu méně známé modro-bílé seřaďovací návěstidlo pro posun, které je též expoziční chloubou. 

Často se mě však návštěvníci ptají na jedno neobvyklé, jehož ramena připomínají písmeno „V“. Co to vlastně je? 

Je to návěstidlo, které se používalo na kolejové váze.

  Zvednutá ramena do „V“ povolovala vlakům vjezd na váhu. Když byla ramena ve vodorovné poloze, bylo na ní zakázáno vjíždět.

 Kolejové váhy jsou běžnou součástí nákladních nádraží. Jejich historie je prakticky stará jako železnice sama. Vážení zboží a převáženého materiálu bylo  – spolu se stanovením přepravní vzdálenosti - nejdůležitějším faktorem k vykalkulování přepravního poplatku.  

   Na jednotlivé balíky a zásilky se na nádražích používaly zejména tzv. váhy decimálky nebo také přezmeny. Byly opatřeny stupnicí, po které se pohybovalo závažím (běhounem). 

   Robustnější typy decimálek však dokázaly zvážit celý vagón.

  Váhu decimálku můžete v naší expozici spatřit také. Pochází z počátku 20.století a byla vyrobena společností C. Schember & Sohne.

  Zakladatel společnosti, Conrad Schember, byl jedním z prvních rakouských strojvedoucích (dříve byli v té době do této pozice zaměstnáváni pouze Angličané). Po sedmi letech se stal vrchním mistrem všech dílen státních drah a v roce 1852 si založil vlastní strojírnu na výrobu vah. V roce 1867 byl na světové výstavě v Paříži oceněn Zlatým záslužným křížem císařem Františkem Josefem I.

Pro vážení celých vagónů nákladu sloužily a slouží tzv. kolejové váhy.   

  V raných dobách se vážení provádělo pomocí statické mostní váhy, na které se vážily jednotlivé vagóny. Důležitou součástí konstrukce mostové váhy bylo odlehčovací zařízení, které usnadňovalo nájezd a odjezd vagónu z váhy. Měřicí zařízení bylo obvykle ukryto před povětrnostními vlivy v malé budce nebo domku a bylo mechanicky spojeno s návěstidlem, které signalizovalo, zda-li je dovoleno přejet kolej, či nikoliv. Toto návěstidlo bylo vyvedeno nad vážním domkem.  

  Protože tento způsob, kdy vagón musel zůstat po určitou dobu nehybný, byl časově velmi náročný, začaly se později vyvíjet dynamické váhové systémy, kde by bylo možné vážit jednotlivé vagóny za jízdy a s rozvojem elektroniky začaly být i tyto systémy nahrazovány elektromechanickými snímači (tenzometry) a měřící elektronikou.

  Naše decimálka i návěstidlo z kolejové váhy (obojí samozřejmě funkční) Vás tak přenesou do dob dávno minulých, protože – v expozici U Kolejí historie znovu ožívá.