Co je to vlastně třaskavka?  Třaskavka je v železniční dopravě výbušný výrobek určený k vyvolání akustického efektu — třesku takové intenzity, který je slyšitelný pro strojvedoucího nebo obsluhu vlaku za jízdy; cílem je předat strojvedoucímu požadavek k zastavení vlaku všemi dostupnými prostředky.

  Třaskavky se připevňují na kolejnici pomocí ocelové spony — pružiny, která zajišťuje aby třaskavka nebyla nákolkem kola smýkána nebo odhozena stranou. Zařízení na koleje umisťuje zaměstnanec podle příslušného předpisu - obvykle na zábrzdnou vzdálenost před nebezpečné místo nebo před návěst zakazující jízdu.  

Třaskavky byly naplněny třaskavkou směsí a byly uvedeny do činnosti najetím kola na třaskavku, která byla pomocí úchytek připevněna na kolejnici. Mechanické zatížení uvedlo do činnosti roznětku třaskaviny a výsledkem byl akustický efekt, třesk.

Třaskavky se upevňovaly tři ve vzdálenosti 20 metrů od sebe na zábrzdnou vzdálenost od kritického místa ve směru příjezdu očekávaného vlaku.

  Signalizaci pomocí třaskavek navrhl v roce 1841 E. A. Cowper v Anglii. Po čtyřech letech byly zavedeny u Jihozápadní dráhy na trati z Londýna do Birminghamu. Důvodem pro používání třaskavek byla mlha, která snižovala možnost rozeznání návěstidla v poloze Stůj.

Postupně se používání třaskavek rozšířilo do ostatních zemí. V roce 1850 je začala používat Severní dráha císaře Ferdinanda, od roku 1865 byly používány v Prusku.

Používání třaskavek bylo poměrně nebezpečné pro obsluhu, a proto v Anglii v roce 1859 sestrojil Brush automatický pokladač třaskavek, zkoušela se i doplňující řešení, jako doplňující optická signalizace, kterou v roce 1867 v Rakousku dořešil Ing. Kuttig třaskavkou, která vyvíjela červený dým.

Francouzská konstrukce třaskavky v provedení, které nepoškozovalo pryžové obruče motorových vozů, byla v roce 1947 patentována i v Československu.

Vzhledem k tomu, že vlak nemůže zastavit ihned, v místě umístění třaskavek, a ujede ještě zábrzdnou vzdálenost, vynalezl a nechal si patentovat v roce 1909 F. Petera z Gerstungenu poblíž Eisenachu pohyblivou třaskavku poháněnou raketkami. Třaskavka na malém vozíku se usadila na kolejnici ve směru proti přijíždějícímu vlaku a obsluha zapálila doutnák k raketovým motorkům. Po bezpečnostním zpoždění hoření doutnáku byly zažehnuty raketové motorky a vozík se s třaskavkou dal do pohybu proti přijíždějícímu vlaku. Signalizaci k zastavení dávaly nejen dýmové spaliny hoření motorků a následně, při nárazu na dvojkolí byl vyvolán i signál akustický. Použití v Českých zemích není známo, informace o tomto typu třaskavky pocházejí ze zahraničí.

V Československu vyráběla třaskavky společnost Sellier & Bellot, a.s. Vlašim.

    Pokládání třaskavek měl na starosti „fogsignalman“ a byly uchovávány v uzavíratelných plechových dózách, které můžete též vidět v naší expozici.