Strategický význam železnice se poprvé ukázal r.1861 v americké občanské válce. Je známá jako válka Severu proti Jihu, ale možná se už tolik neví, že byla také nazývána „železniční válkou“.

  Právě železnice v tomto konfliktu poprvé ukázala strategické možnosti, když se stala důležitým zdrojem zásobování armády municí, posilami a potravinami.

 Například při prvním větším střetu armád Unie a Konfederace v bitvě u Bull Runu se unionistická vláda snažila získat kontrolu nad železničním uzlem v Manassasu. Jižanský generál Joseph E. Johnston sem po železnici rychle přesunul své vojáky a pomohl tak k vítězství Konfederace. 

Návěsti, o kterých je tento článek, se však týkají pozdějšího období  - druhé světové války.

  O návěsti „Letecký poplach“ jsme si již povídali. Jedná se o hlásku, kterou Železniční poplachová ústředna předávala zprávu o hrozícím náletu.  

    Vlaky byly častým cílem tzv.“ hloubkařů“ (jinak také „kotlářů“).  Hloubkaři byli stíhací piloti, jejichž úkolem bylo operovat v nízkých letových hladinách a útočit především na malé pozemní cíle – mezi jinými i na vlaky. Soustředili se především na zásah parního kotle lokomotivy. Tím docházelo k jejímu těžkému poškození a vyřazení na dlouhou dobu z provozu. Protože exploze parního kotle či unikající horká pára mohla zabít osádku lokomotivy, stříleli mnohdy hloubkaři první dávku před vlak a dávali tak posádce čas na zastavení a únik do bezpečné vzdálenosti.

   Při leteckém poplachu, což představovalo nejvyšší stupeň leteckého ohrožení, musely všechny osobní i nákladní vlaky ihned opustit nádraží. Obsluha ohně v lokomotivách se musela omezit na minimum, pokud to šlo.  

  Návěst „Zamořeno“, kterou v expozici U Kolejí můžete též spatřit, se vydávala v případě zjištění přítomnosti bojových otravných látek, radioaktivních látek nebo bojových biologických prostředků na trati. Upozorňovala, že vlak vjede do zamořeného prostoru, do něhož je zakázán vstup bez ochranných prostředků. Strojvedoucí tak projel zamořený úsek nejvyšší dovolenou rychlostí. Personál si musel dát prostředky Individuální protichemické ochrany z pohotovostní polohy do polohy ochranné. 

  Transparent návěsti „Konec zamořeného prostoru" označovala ve směru jízdy vzdálenost přibližně 1200 m od zadní hranice zamořeného prostoru. 

   Tyto návěsti se již naštěstí na našich železnicích nevyskytují. Ovšem spatřit je i nadále můžete v železničních muzeích a expozicích. Například U Kolejí.